Hledá se super máma?!

Možná to vypadá, že jsem nejpohodovější a nejlepší máma na světě, která všechno bravůrně zvládá… děti neječí a neperou se, nejsou přidrzlé ani protivné a doma máme navařeno, vypráno, nažehleno, všechno je senzační a po večerech si ještě z nudy píšu články.

Tak prosím vás, takhle to určitě není!

Když nás s holkami zahlédnete, s velkou jistotou zaslechnete neustálé dohady, jekot, smích, krásu (cituji svou šestiletou dceru, která mi čte přes rameno a diktuje) a šílený křik naprosto pořád dokola! „Tak je to všude stejné,“ komentoval naše setkání s povzdechem můj bývalý spolužák, když nás prvně společně viděl. Asi doufal, že někde je to jiné…

Začátky byly opravdu groteskní

Já samozřejmě nejsem žádný odborník přes dětskou výchovu ani rodinný poradce, který dokáže zajistit šťastné manželství až na věky a děti odevzdat světu s diplomem z Harvardu. Dokonce nepoznám na nemluvněti podle výrazu v obličeji, jestli teda čurat potřebuje a nebo ne, což se jedna kamarádka skutečně domnívala. 🙂

Peru se se všemi dětskými nemocemi, bolístkami a rodinnými situacemi tak, jak přijdou. Někdy lépe, jindy hůře. Snažím se hlavně, abych každý den byla lepším člověkem i matkou nežli den předchozí.

Kdybyste viděli mé začátky, asi byste nevěřili! Zrovna dnes jsem vyprávěla kamarádce prvorodičce svůj start v roli matky. Tak třeba vůbec má první kontrola u pediatra… ještě teď se chytám za hlavu, když si na to vzpomenu, byla naprosto šílená až groteskní. Kdyby to někdo zfilmoval, věřím, že bych strčila do kapsy i Charlieho Chaplina!

První kontrola u pediatra

Má dcerka měla na sobě pyžamo (upřímně vůbec jsem netušila, že tomu kusu oblečení se říká pyžamo, prostě se mi to nejlépe oblékalo, protože to nemuselo jít přes hlavičku a já se tak moc bála, abych ji třeba neutrhla :-D).

Vrcholem všeho bylo ovšem mateřské mléko, které mi vyteklo z prsních kloboučků hned vedle pana doktora, když jsem se ohýbala k dcerce! O mléko do kávy zrovna nežádal, i když pravda nemuselo by se ani ohřívat, protože mělo přesných 37°C.

Jediné, co jsem zvládla s drobnou nejistotou, bylo projít dveřmi aniž bych dcerku uhodila do hlavičky o futra (díky autosedačce), jako jedna maminka, na kterou vzpomínám už od dětství. Vždycky jsem si totiž říkala, že taková nemotorná matka budu jednou zcela jistě já!

Věčný boj jménem kojení

Když už jsem načala téma kojení, v mém případě to byla opravdu časovaná bomba! V okamžiku, kdy jsem si elektrickou odsávačkou odsála mateřské mléko, abych mohla odjet k zubaři, děly se šílené scénáře.

V obvyklou dobu kojení se mi druhé prso nafouklo do dvojnásobných rozměrů a prostě svévolně vytékalo mléko (pokud tento článek čte nějaký muž a přijde mu to nechutné, pak snad konečně uvěří, že takhle obtížné to my ženy skutečně někdy máme a vzpomene si na to, až si bude připadat odstrčeně na druhé koleji).

Samozřejmě, že jsem byla připravená a nosila jsem kojící polštářky, ale ony se vždy nějakým prapodivným způsobem rozutekly nebo je ta vlna mateřského mléka převálcovala jako tsunami. A tak jsem jednou odcházela od svého charismatického a milého pana zubaře s obřím kolem na nádherném sexy roláku v oblasti pravého prsu.

Nepřitažlivé období

Nevím, jak moc jsem po tomhle pohledu působila sexy, každopádně jsem měla chuť nacpat si hlavu do nejbližšího kontejneru a nebo alespoň ten rolák! Vlastně celé kojící období jsem si připadala tak nějak nepřitažlivě.

Oblékání jsem přizpůsobovala kojení, abych snadno a na pláč číslo pět nakrmila dítka. Ty mi to na oplátku vracely táhnoucí se ozdobou, v podobě nestráveného mléka, která se rozpínala většinou již od ramene až k botám, tedy přesněji zasáhly i boty.

Teď se tomu všemu ze srdce směji a povzbuzuji tím kamarádky, které si zrovna otírají drobný flíček od mléka ze svetru. Možná, že jsem vás zrovna odradila od mého blogu a třeba si již ode mě nepřečtete ani jeden článek a odkliknete si svůj like zpět. Ale víte co?

Dokonalost je pouhá iluze

Já nejsem dokonalá a nikdo není, tak se netrápím. Nestydím se za to a nehodlám to žádným způsobem maskovat ani zapírat, maximálně si to lehce přibarvím růžovým odstínem a osladím čokoládou. Přiznávám to!

Stejně tak přiznávám i svým dcerkám, že jsem jako dítě zlobila, byla jsem drzá, dělala jsem ksichty, podkopávala jsem prvňákům nohy a dostala jsem dudku třídního učitele….! A je toho daleko daleko více, ale obsáhlostí by mi na to jeden článek s určitou jistotou nestačil… 🙂

Jsem dokonalá ve své nedokonalosti, šťastná ve své bolesti a silná ve své slabosti. Jsem krásná svým vlastním způsobem, protože jsem prostě sama sebou.“

Ať už máte své začátky v roli matky jakékoliv, buďte si jisté, že žádná super matka neexistuje (leda v představách a snech, hm asi spíše mužů)…. a tak dejte na svou intuici a věřte, že brzy se tomu všemu zasmějete, tak jako já dnes.

Nesnaž se být dokonalý….místo toho buď dnes lepší než včera.“

Elena Ježková
Elena Ježková Miluje své tři dcerky, se kterými si užívá společně strávený čas. Ráda by inspirovala i ostatní maminky, jak proměnit opuštěný ostrov zvaný Mateřská v báječné a šťastné místo pro život. Autorka eBooku: Jak přežít mateřskou a nezbláznit se. Naleznete zde>> Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů