Můj příběh

Miluji své tři dcerky, se kterými si užívám společně strávený čas. Ráda bych inspirovala i ostatní maminky, jak proměnit opuštěný ostrov zvaný Mateřská v báječné a šťastné místo pro život.

Mateřskou beru jako dar

Již šestým rokem jsem na mateřské dovolené se třemi dětmi, báječnými parťáky. Jsem vděčná za každý den, který s nimi mohu trávit a užívám si společně strávené chvíle, jak nejlépe dovedu se všemi jeho rozmanitostmi a výzvami.

Za nic na světě bych s nikým neměnila. Rozhodně neodpočítávám dny do konce mateřské. Naopak. Přemýšlím, jak si kouzelné okamžiky s dětmi prodloužit a dopřát si tak co nejvíce dětského smíchu, radosti či prvních krůčků na cestě za dobrodružstvím. Mateřskou beru jako dar, který se již nikdy možná nebude opakovat. Musím však přiznat, že ne vždy tomu tak bylo.

Začátky byly krušné

Měla jsem chuť od všeho utéct. Únava a vyčerpání se střídaly s pocity méněcennosti a selháním v roli matky, ženy, hospodyně i manželky. Obstarat dům, dítě, psa, zahrádku a k tomu být milá a usměvavá na manžela, když se vrací ustaraný z práce domů, se mi zdálo nereálné.

Ocitla jsem se na opuštěném ostrově bez zpáteční palubní místenky. Odříznutá od dosavadního života, zálib i přátel bez funkčního kompasu, který by mi ukázal správnou cestu. Odpočítávala jsem čas, kdy manžel přijde domů, abych mu předala řvoucí dítě a mohla se alespoň v klidu vysprchovat, najíst a nabrat další síly na noční směnu. Vstávání po hodině a půl, nekonečné odříhování, opakované záněty prsu a uplakané dítě mi na klidu a pocitu štěstí nepřidávaly.

Příručky selhávaly

Často jsem měla chuť prohodit ten řvoucí balíček oknem. Připadala jsem si totálně vyhořelá, k ničemu, upocená, věčně poblinkaná, s fleky od mateřského mléka naprosto všude. Výchovné rady od babiček či ostatních maminek selhávaly, stejně tak zaručené metody a příručky. Na mé dítě prostě nefungovaly! Jen pomyšlení na další dítě se zdálo jako Science Fiction. Splnil se mi můj velký sen, vymodlené a dlouho očekávané dítě! Ale já v něm nebyla šťastná! Co s tím?

Nový úhel pohledu

Postupem času mi vše začalo docházet. Změnila jsem úhel pohledu. Na mateřské dovolené jsem přece JÁ, ne moje matka, tchyně, švagrová či babička. Uvědomila jsem si, že to co se osvědčilo jim, nemusí být to pravé ořechové pro mě. Jsem jiná! Originální a individuální bytost, která na planetě Zemi nemá kopii. Ojedinělý druh podobně jako mé tři dcery.

A tak jsem začala od začátku. Krůček po krůčku. U sebe. Začala jsem naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Intuici i vášni. Na stupínek vítězů jsem postavila sebe. Na prvním místě stojím jako člověk. Na druhé pozici jako žena a teprve potom jako matka a manželka. Přizpůsobila jsem mateřskou dovolenou sama sobě.

Proměnila jsem opuštěný ostrov Mateřská v jednu z nejlepších destinací světa. 

 

 

 

 

  

FOTO: Pavlína Ježková

Neexistují dokonalí rodiče, ani dokonalé děti. Existuje jen nespočet dokonalých chvil na naší cestě. 

Dave Willis